sobota 4. ledna 2014

autorská zpráva


Obraz židovské čtvrti se rozplynul už dávno před prvními úvahami o rozšířením Uměleckoprůmyslového muzea a jeho opětovné vyvolání je rolí spíše pocitovou než striktně faktografickou. Žádné fotografie z období asanace nedokáží zachytit charakter tzv. páté čtvrti, jak byla také dříve nazývána. Křivolaká síť ulic, jež v sobě ukrývala tmu, vlhko ba i nestoudné proporce, vzbuzovala spíše rozpačitý dojem než okouzlení její malebností. Půdorysný plán židovské čtvrti sahá hluboko do středověku a jako jeden z mála v Praze zůstal do osudné asanace nezměněn. Jako hmatatelný důkaz existence židovského ghetta poslouží několik památek a rozdílné úrovně terénu mezi starým ghettem a novým Josefovem. Oba jevy se uplatňují v těsné blízkosti náměstí Jana Palacha u budovy muzea, což se stalo nosným prvkem mého návrhu. Srovnáním terénních úrovní vracím do Pinkasovy ulice život a zároveň návštěvníkům umožňuji sestoupit necelé dva metry na původní úroveň židovského města neboli o 120 let zpátky v čase. Sestoupení zde symbolicky znamená vracení se zpět, rozpomínání. Hmotu přístavby volím v umírněných proporcích, které ctí dávný charakter židovské čtvrti. Její rozměry ovšem vychází z rozměrů jižního rizalitu budovy muzea. Natočení pak konečně uzavírá prostor židovského hřbitova. Hlavní vstup umístěný na snížené úrovni si nenárokuje přímou návaznost na Palachovo náměstí, ale má být spíše skryt a následně objeven. Náplň novostavby jako muzea fotografie do celého konceptu dobře zapadá - zachycení zmizelé stopy. Vertikální rozdělení expozic, které se opírá o bohaté sbírky české fotografie, by návštěvníka provedlo každou dílčí historickou vrstvou. Bezpečnou ochranu a stabilním klimatické prostředí všech sbírkových předmětů pak zaručí masivní zděná konstrukce z pálené keramiky. Samotné zdivo má akumulační schopnosti, což se propíše do dlouhé životnosti a autentičnosti stavby. Průčelí oproštěné od zdobných ornamentů člení pouze vyzdívané niky. Pouze v severní části přechází do okenních otvorů a přivádí světlo do prostoru schodiště. Výsledkem je dům, který se nesnaží vyčnívat nad svým okolím, ale přinést tomuto místu znovu objevené kvality.